Z velkého počtu stíhacích letounů zde můžete vidět následující typy :

Stíhací jednomístný stíhací letoun, který spolu s níže uvedeným typem nesl tíhu obrany v bitvě o Británii. Jeho jednodušší konstrukce umožnila poměrně rychlou výrobu, což bylo životně důležité pro udržení poměru sil v první fázi bitvy o Británii. Výkonnostně zaostával za nepřátelskými Bf 109 E, a tak byl především nasazován proti nepřátelským bombardérům.

Při vývoji tohoto letounu, používaného v řadě verzí až do konce války, se vycházelo ze zkušeností fy Supermarine s rychlostními stroji. Tento stroj s typickým eliptickým křídlem byl velmi oblíben piloty a obávaným soupeřem německých stíhačů. Oproti konkurenčním německým stíhačkám byl vybaven karburátorovým motorem (selhávání dodávky palivové směsi vlivem odstředivých sil).

Těžký dvoumotorový stíhací letoun se užíval především v roli nočního stíhače. Jeho dalším významným posláním bylo napadání lodí a pozemních sil.

Velmi rychlý a dobře vyzbrojený stíhací letoun, jehož výkony ve vyšších výškách ovšem rychle klesaly. Z tohoto důvodu se jeho hlavní rolí stalo taktické bombardování a útoky na pozemní cíle hlavňovou a raketovou výzbrojí.

Stíhací letoun nasazený až od roku 1944. Velmi výkonný stroj, který byl mimo jiné používán k likvidaci letounových střel V-1.

Z velkého množství britských bombardérů zde najdete stručné informace o následujících typech :

Lehký dvoumotorový bombardér používaný především na počátku války. Od roku 1942 již nenacházel uplatnění.

Střední dvoumotorový bombardér byl pro denní akce využitelný jen z počátku války a to za cenu velkých ztrát. Proto byl nasazován v nočním bombardování do doby, než byl nahrazen težšími bombardéry.

Zřejmě nejvýznamnější britský těžký bombardér. Do bombardovací ofenzívy se zapojil v roce 1942. Byly upravovány i pro zvláštní rotační pumy (proti přehradám) a zvláště těžké pumy "Grand Slam".

Další z řady britských čtyřmotorových bombardérů. Byly nasazeny jako první a to už začátkem roku 1941.

V roli průzkumných letounů se uplatnily jednak stíhací letouny, ale i univerzální rychlé bombardéry. Pro námořní průzkum byly používány i létající čluny. Zde uvádím zástupce obou kategorií :

Celodřevěná konstrukce (s použitím balzy) s vynikající aerodynamikou a dvěma motory RR Merlin. Tento letoun byl konstruován jako rychlý neozbrojený lehký bombardér. Pro svoji rychlost byl samozřejmě významně používán jako průzkumný stroj. Jeho rychlost mu zaručovala bezpečí do doby, dokud se na obloze neobjevily Heinkely He 219 Uhu.

Čtyřmotorový létající člun s velkým doletem sloužil samozřejmě především na moři. Jeho hlavní úlohou bylo hlídkování, průzkum a případně protiponorkové akce. Uplatnil se i v záchraných pracech.